Hluk

Hluk je jedním z faktorů životního prostředí, který si lidé čím dál víc uvědomují. Především v městských aglomeracích jsou lidé vystavováni nadměrné hlukové zátěži, která se rok od roku zvyšuje, jak se zvyšuje podíl automobilové i letecké dopravy, ale také stavebního ruchu, průmyslové výroby ale i dalších faktorů (může jimi být například zapnutá televize nebo hudební aparatura v domácnosti). Hlukem se rozumí akustický signál, jehož působení člověka poškozuje, ruší a obtěžuje.

Dlouhodobá expozice nadměrnému hluku může vyvolat závažné účinky, které rozdělujeme na specifické (poruchy sluchového ústrojí) a nespecifické (nervové poruchy, poruchy spánku, soustředění, paměti a u citlivých jedinců i další zdravotní potíže). Zvlášť citliví bývají starší lidé, lidé pracující na směny, lidé s funkčními a mentálními poruchami, lidé s potížemi se spaním. Kromě zdravotních problémů je dalším důsledkem hluku OBTĚŽOVÁNÍ.

Nejvýznamnějším zdrojem hluku je doprava, zejména pozemní. Dalšími zdroji jsou pak průmyslová výroba, v některých obdobích i zemědělství. Nezanedbatelným zdrojem může být i provoz domácnosti (televize, vysavače a další domácí technika) a trávení volného času (zábava, sport, diskotéky, koncerty – zvláště pod širým nebem). Hluk se měří přístroji – hlukoměry. Pro měření hladiny intenzity hluku se používá jednotka decibel (dB).

Orientační hladiny hluku: hranice slyšitelnosti - 0 dB, šelest listí - 20 dB, vrčící lednice - 40 dB, běžná konverzace - 60 dB, křik, zapnutý vysavač - 80 dB, jedoucí vlak – 90 dB, sbíječka - 100 dB, startující tryskové letadlo – 120 dB.

Provozovatel zdroje hluku má povinnost technickými, organizačními a dalšími opatřením zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity (uvedené v nařízení vlády). V závažných případech zákon umožňuje limity hluku překračovat, provozovatel ale musí prokázat, že hluk bude omezen na rozumně dosažitelnou míru a to "organizačními, technickými či dalšími opatřeními", s ohledem na počet osob vystavovaných nadměrnému hluku. Výjimky jsou vydávány pouze na dobu určitou, teoreticky ale nic neomezuje jejich další prodlužování.

Pokud si myslíte, že v okolí nebo přímo ve vašem bydlišti jsou limity hluku překračovány, měl byste se obrátit na místně příslušné územní pracoviště krajské hygienické stanice, která je povinna hladinu hluku přeměřit. Někdy se musí občan obrnit trpělivostí, některá měření se musí provádět souvisle po delší dobu nebo opakovaně. V případě potřeby by měl také umožnit šetření a následné měření hladiny hluku ve svém obydlí. V případě trvalého překračování zákonných limitů hluku KHS pak může požadovat po provozovateli zdroje hluku nápravu. Týkat se to může například i vlastníků pozemních komunikací, kterými jsou podle jejich významu stát, kraje nebo obce. Nápravným opatřením mohou být např. omezení rychlosti nebo dopravy, protihlukové stěny, nebo i výměna oken u přilehlých domů. S tím mohou být spojeny praktické problémy. Např. protihluková stěna před okny může vadit obyvatelům přízemních bytů. Je-li to nezbytné, může KHS i zakázat provoz nebo používání zdroje hluku, až do doby odstranění závady. Pro okamžitý zásah (například v noční době nadměrně hlučná stavební činnost nebo veřejná produkce hudby) volejte městskou policii.

Další možností v případě dlouhodobého obtěžování hlukem je podání občanskoprávní žaloby u civilního soudu. Tuto problematiku blíže upravuje občanský zákoník, jedná se o tzv. imise (§ 127). V tomto případě se jimi rozumí nežádoucí důsledky sousedských vztahů. Je zakázáno souseda obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, odpady apod. Postižený může žádat, aby soud uložil sousedovi zdržet se obtěžování. Nevýhodu je značná délka a finanční náročnost soudního řízení (soudní poplatky, právník).

Jestliže Vás obtěžují hlukem v noční době jednotlivé fyzické osoby, například hluční sousedé nebo noční křiklouni, vracející se z restaurací, požádejte je, jestli je to možné, o ztišení. Pokud nereagují, dopouštějí se přestupku proti veřejnému pořádku. V takovém případě přivolejte městskou policii.Ta případ zdokumentuje a předá ke správnímu řízení na příslušný obecní úřad, který může viníkovi uložit pokutu.

Zatím málo známým nástrojem, který zavedla již zmiňovaná směrnice ES, je povinnost vypracovat Strategické hlukové mapy a na ně navazující Akční plány snižování hlukové zátěže. Hlukové mapy zpracovává Ministerstvo zdravotnictví ČR, v 1. etapě (rok 2007) jsou vypracovány pro aglomerace nad 250 tis. obyv. (Praha, Brno, Ostrava), letiště Ruzyně, silniční komunikace s intenzitou provozu nad 6 mil. vozidel ročně a železnice s intenzitou provozu nad 60 tis. vlaků ročně. Ve 2. etapě (rok 2012) se budou zpracovávat hlukové mapy aglomerací nad 100 tis. obyv. (Ústí n.L – Teplice, Plzeň, Olomouc, Liberec) a dalších železničních a silničních komunikací. Hlukové mapy je možno si prohlédnout na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.

Akční plány snižování hlukové zátěže jsou nástroje (konkrétní opatření) k řešení situace v oblastech s překročenou mezní hodnotou hluku. Mohou být charakteru urbanistického (plánování nových komunikací mimo blízkost obytné zástavby), dopravního (např. omezení rychlosti) nebo stavebně - technického (např. nízkohlučné povrchy komunikací, protihlukové stěny apod.). Akční plány ke strategickým hlukovým mapám pořizuje Ministerstvo dopravy ČR a jejich návrhy je možno připomínkovat (tyto termíny pro 1. etapu již skončily nebo končí vesměs v červenci 2008). Jsou uveřejněny na stránkách MDČR, případně je možno si je prohlédnout přímo v sídle MDČR, nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1. Písemné podněty a stanoviska adresujte na Ministerstvo dopravy ČR, odbor infrastruktury, nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1. Akční plány ke 2. etapě strategických hlukových map se budou pořizovat v r. 2013.

Hluková mapa Kralup nad Vltavou (denní)

hluková mapa Kralup ve dne

Hluková mapa Kralup nad Vltavou (noční)

hluková mapa Kralup přes noc

Zajímavé odkazy na stránky s problematikou hluku:

Hluk na stránkách Státního zdravotního ústavu
Právní rádce občana, obtěžovaného hlukem (Frank Bold (dříve EPS) Brno)