Význam zeleně

Městská zeleň je pro mnohé obyvatele měst leckdy jedinou možností kontaktu s přírodou. A ne-li jedinou, tak mnohdy nejčastější. Zelené kousky přírody odstraňují nudu a šeď často tak jednotvárných sídlištních komplexů a dopravních komunikací, změkčují tvrdé a strohé linie nebo tvary budov a vytvářejí jejich protiklady. Skupina stromů či keřů dokáže nenápadně zamaskovat ne zrovna idylická zákoutí a nepříliš estetická místa, jako například oprýskané fasády nebo třeba nevhodně umístěnou odvětrávací šachtu.

Takto zřejmě vnímá zeleň každý obyvatel, ale ne všechny funkce, jež zeleň plní, jsou zřetelné na první pohled. S výše zmíněnou estetickou funkcí je neodmyslitelně spjata funkce výchovná. Nejen, že si člověk uprostřed zeleně tříbí a zvyšuje svůj osobní vkus, ale může si všímat rostlin a jejich proměn v jednotlivých ročních obdobích, i živočichů, jež jsou nedílnou součástí přírody a zeleně ve městě. Pravda, člověk otupený stresem a únavou často nevnímá nabízené obrazy proměn, ale pro děti, jejich rodiče, pro učitele a vychovatele jsou zeleň a příroda nekonečným zdrojem témat jak pro výchovu a povídání, tak pro objevování nového a neznámého. A příroda je opravdu pokaždé jiná: v jiném období, v jiném počasí, v jiném osvětlení, z jiného úhlu pohledu. Ten, kdo je citlivý a vnímavý, si uvědomuje i drobné proměny a zdánlivé maličkosti, škarohlíd si pouze všimne, že při přebíhání trávníku, které v předchozím dni proběhlo bez úhony, si náhle promáčel boty.

Zeleň se velkou měrou podílí také na ochraně zdraví člověka. Prašnost městského prostředí silně stoupá vlivem provozu motorových vozidel a spalováním fosilních paliv a právě vegetace má schopnost zachytit na svém povrchu velké množství prachu, na němž jsou vázány škodlivé exhaláty. Velice významný podíl má kompaktní zeleň také na tlumení hluku z dopravy a průmyslu. Ačkoliv si tuto skutečnost mnohdy ani neuvědomujeme, je známo, že hluk má na zdraví člověka velice negativní vliv. Kromě toho mají rostliny schopnost pohlcovat velké množství tepla a při snížení teplot je do ovzduší zase vydávají. V parných letních dnech se díky zeleni teploty stávají přijatelnějšími a snesitelnějšími a při zimní procházce pocítíme v parku znatelné oteplení.

Keřové i stromové porosty i trávníky poskytují útočiště pro volně žijící živočichy, podmínky pro hnízdění ptactva a rovněž plody pro jejich obživu. Nektar a pyl, jehož zdrojem jsou květy, přitahuje a vábí mnoho druhů hmyzu. Čím rozmanitější je druhové složení porostů, tím více možností pro rozvoj početných druhů hmyzu, ptactva a ostatních živočichů vzniká. To sice spoustě lidí potěšení a uspokojení nepřináší, ale z ekologického hlediska je tato funkce velice důležitá.

Zeleň tedy tvoří nedílnou součást našeho života a ne nepodstatná je skutečnost, že zrak se při pohledu na zelenou barvu nejméně namáhá, takže pohled na zeleň pociťují oči jako odpočinek. Pohled do zeleného zákoutí působí blahodárně na naši psychiku, ať už si to hodláme připustit, nebo ne. Morous možná zavrčí, že mu zeleň a zelené plochy nic neříkají, že bez nich klidně může být. Přesto ale i on pocítí smutek a bezmoc, dojde-li v jeho blízkosti k poničení či pokácení stromu, s nímž on vyrůstal po desítky let. Bude se bránit a bude cítit, že onen strom je také součástí jeho života a měřítkem čehosi neměřitelného, něčeho, co se náhle z jeho života vytratilo.

Citlivý člověk mnohdy ocení pouhý pohled z okna do lůna zeleně, nacházejíc v zeleni úlevu, odreagování nebo třeba inspiraci. Člověk obklopený zelení a přírodou si - byť třeba jen podvědomě - uvědomuje její hodnotu, získává k ní trvalý vztah a dovede si jí více vážit.